cena ČAPKA - oceněné osobnosti 2022 až 2025
Ve stém roce existence naší organizace založila NSČU ocenění ČAPKA, které je každoročně udělováno u příležitosti slavnosti Sdílení světla osobnostem se zásluhami o rozvoj českého unitářství a za jednání v duchu principů, k jejichž naplňování jsme se zavázali.Chceme rok co rok hledat a vyzdvihovat inspirativní osobnosti mezi námi. Na jejich výběru se aktivně podílejí naše obce i jednotliví členové.
Ocenění v roce 2025
osobnost českého unitářství
Miloš Hlávka
Narozen 22. ledna 1962 v Příbrami, žije v Novém Kníně.
unitář, písničkář, básník a občanský aktivista
Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze, pracuje v oblasti informačních technologií.
Jeho život by se dal zjednodušeně popsat jako trampské putování krajinou střední Evropy, kterému rozhodně nechybí duchovní rozměr.
V 80. letech 20. století začal psát poezii a skládat písně, které doprovází na kytaru. Mezi jeho oblíbence patří ruští svobodomyslní písničkáři, například Boris Grebenščikov. Počínaje ročníkem 1989 se Miloš pravidelně účastní trampské literární soutěže Trapsavec, kde již získal několik ocenění. V edici Trapsavecké miniatury mu v roce 2016 vyšla sbírka Kameny vzpomínek a přání, roku 2023 mu OŠS vydala sbírku poezie Uprchlík z Říše konvencí.
Unitářem je od února 2008. Několik let pracoval pro místní správní sbor OŠS, od roku 2017 dosud je členem a předsedou dozorčí rady NSČU.
Miloš je příkladem aktivního občanství a v praxi žitých unitářských principů. Kontinuálně a aktivně se věnuje prosazování lidských a občanských práv, prosazování práv menšin, například LGBTQ+, je členem Amnesty International. Dlouhodobě se věnuje veřejnému dění ve městě, kde žije.
Za pozornost stojí i jeho webová stránka Člověk na okraji (s výstižným mottem „Na pomezí je pestřeji než uvnitř monokultury“), na níž se již léta věnuje kulturnímu a společenskému dění.
Nominován za dlouholeté naplňování unitářských principů v běžném životě, osobním i veřejném, a nezištnou kontinuální práci pro NSČU.
osobnost českého unitářství in memoriam
Livie Dvořáková
Narodila se 27. 9. 1938 v Praze a byla vnučkou zakladatele československé unitarie Dr. Norberta Fabiana Čapka a dcerou významného duchovenského unitářského páru Bohdany a ThDr. Karla Hašplových. Absolvovala technická studia. Livie Dvořáková byla již od doby raného dětství konfrontována perzekučními zásahy vůči jí i jejím nejbližším ze strany nacistického Gestapa a posléze i Státní bezpečnosti.
Duchovenské unitářské role se mohla zhostit až po pádu komunistického režimu. V letech 1994 až 2002 zastávala v době sporů NSČU s Vladimírem Srejčkem stínový post ústřední duchovní v české unitarii.
Livie se aktivně podílela na zachování historie českého unitářství. Ve sborníku Tvůrčí život publikovala vzpomínky na svou rodinu a první čtyři dekády českého unitářství. O jejím životě a dílech si můžete přečíst například v knize od Radovana Lovčího.
Livie zůstává v paměti českých unitářů jako hluboce duchovní a empatická osobnost, která významně přispěla k rozvoji a zachování českého unitářství. Livie zemřela 25. 4. 2021 v Praze.
Duchovenské unitářské role se mohla zhostit až po pádu komunistického režimu. V letech 1994 až 2002 zastávala v době sporů NSČU s Vladimírem Srejčkem stínový post ústřední duchovní v české unitarii.
Livie se aktivně podílela na zachování historie českého unitářství. Ve sborníku Tvůrčí život publikovala vzpomínky na svou rodinu a první čtyři dekády českého unitářství. O jejím životě a dílech si můžete přečíst například v knize od Radovana Lovčího.
Livie zůstává v paměti českých unitářů jako hluboce duchovní a empatická osobnost, která významně přispěla k rozvoji a zachování českého unitářství. Livie zemřela 25. 4. 2021 v Praze.
osobnost se zásluhami o rozvoj českého unitářství
Helen Mason
(narozena 1967, žije v Lancashire)
Helen pochází z velmi staré unitářské rodiny, jejím přímým předkem je John Relly Beard (1800–1876), slavný unitářský duchovní a jeden ze spoluzakladatelů Unitarian College v Manchesteru.
Vystudovala divadelní umění na Bongor University, poté sbírala 17 let zkušeností na nejrůznějších manažerských pozicích ve vzdělávání, od roku 2002 je například zástupkyní ředitele na Southampton City College. Zároveň od mlád9 aktivně pracovala v mezinárodní unitářské a univerzalistické organizaci mládeže.
V dubnu 2019 byla zvolena první ředitelkou nově založené britské Unitarian College, nejmladšího a velmi úspěšného projektu tamního unitářského vzdělávání. Kromě toho působí jako členka správní rady unitářské vzdělávací nadace The Hibbert Trust.
V České republice byla poprvé na podzim roku 2019 na pozvání Unitářské akademie; tehdy se zúčastnila výukového soustředění v Nečtinách. Od tohoto setkání započala velmi intenzivní spolupráce mezi naší akademií a Unitarian College, která je nám dodnes velmi prospěšná. Helen od té doby navštívila české unitáře ještě třikrát. Díky partnerství s Unitarian College a Helenině osobní péči mohou naši lektoři i studenti navštěvovat britská rezidenční výuková soustředění, z velké části hrazená z tamních unitářských fondů. Spolu s A. Forde a K. Ledererovou Helen spoluorganizovala první (a zatím poslední) mezinárodní pracovní setkání unitářských leadrů na podzim 2023 v Praze a také zajistila prezentaci o mezinárodní spolupráci ve sféře unitářského vzdělávání s českou účastí na jaře 2024 na sněmu britských unitářů.
Na tyto aktivity navázala od roku 2024 pravidelná každoroční čtyřdenní setkávání několika našich a britských studentů (2024 Praha, 2026 Irsko) a od letošního roku i společné táborové pobyty českých a britských unitářských dětí a mládeže.
Bez obrovského osobního nasazení Helen a její náklonnosti k českému unitářství by se mnoho našich projektů nikdy nepovedlo realizovat.
osobnost se zásluhami o rozvoj českého unitářství in memoriam
John Howland Lathrop (1880–1967)
Studoval na unitářské Meadville Lombard Theological School, kterou dokončil roce 1903. Poté si doplnil doktorát na Harvardově univerzitě (1905). V říjnu 1907 se oženil s Litou Schlesingerovou. Měli spolu tři děti, jedno ale bohužel zemřelo.
Jako duchovní působil nejprve v prvním unitářském sboru v Berkeley v Kalifornii, (v letech 1905-1911) a poté v prvním unitářském sboru v Brooklynu ve státě New York, (1911-1957), jehož členkou byla také Charlotta Masaryková. V Brooklynu se začal hodně věnovat sociálním otázkám, hlavně zdravotnictví a školství.
Před první světovou válkou patřil k pacifistům, ale poté co jeho země do války vstoupila, se stal ředitelem Červeného kříže americké námořní flotily.
V roce 1946 byl Lathrop zvolen prezidentem Mezinárodní asociace pro náboženskou svobodu (IARF) a téhož roku také začal řídit projekt americké humanitární pomoci v Československu. Naši zemi poprvé navštívil na několik měsíců hned ve zmíněném roce 1946, kdy jako zástupce Unitářské pomocné služby a Světové zdravotnické organizace osobně dohlížel na distribuci léků, zejména proti tuberkulóze malých dětí, a na lékařskou misi, kterou vedl Dr. Erwin Kohn a během níž po českých zemích cestovalo 14 amerických lékařů a seznamovalo zdejší lékaře s nejmodernějšími technologiemi. Pod jeho patronátem probíhalo rovněž budování unitářského dětského domova v Olešovicích pro válečné sirotky. Kromě toho veřejně přednášel, například v Kladně, Táboře a Sezimově Ústí (K. Hašpl jeho přednášky tlumočil). Koncem listopadu byl přijat prezidentem Benešem, který mu ji jeho choti Litě na závěr návštěvy udělil státní vyznamenání Řád bílého lva.
Československo pak Lathrop s Unitářskou pomocnou službou navštěvoval pravidelně jednou ročně až do roku 1949. Poté už to bohužel nebylo kvůli železné oponě možné. Přesto se díky jeho aktivnímu zapojení v humanitárních projektech a propojení s českými unitáři podařilo udělat v naší zemi mnoho významné práce.
Nominován je pro intenzivní několikaleté zajišťování humanitární pomoci poválečnému Československu, a to v úzké spolupráci s českou Unitářskou pomocnou službou.
Ocenění v roce 2024
osobnost českého unitářství
Michal Kohout
Michal se narodil v roce 1964 a pracuje jako autorizovaný architekt. Je spoluzakladatelem kanceláře UNIT architekti, nakladatelství Zlatý řez a výzkumné organizace Centrum kvality bydlení. Zaměřuje se mimo jiné na revitalizaci panelových sídlišť. V roce 2017 byl jmenován profesorem, což souvisí s druhou polohou jeho práce, a tou je pedagogické působení na fakultě architektury ČVUT.
Unitářem je Michal od roku 2010 a v podstatě od prvních let se aktivně zapojuje do vedení našich společenství jak na obecní, tak na národní úrovni. Mezi lety 2012 až 2019 byl členem a posléze předsedou správního sboru pražské obce, od roku 2013 působí v ústředním správním sboru NSČU. Zde mezi lety 2013 až 2015 významně napomohl k progresivním změnám ve způsobu vedení naší organizace. Také se zasloužil o prosazení systematické odborné péče o naše budovy a dobrovolnicky vede pracovní skupinu při ÚSS pro správu nemovitostí
V roce 2016 byl jmenován prvním ředitelem nově založené Unitářské akademie a do této oblasti dlouhodobě spadá největší objem jeho dobrovolnické práce pro české unitářství. Akademii provedl nelehkými začátky a ne úplně vděčnou funkci ředitele přijal i nyní, v době, kdy nás čeká zásadní proces transformace na samostatný zapsaný ústav. Díky jeho osobnosti má Akademie od počátku potřebnou důvěryhodnost, což je každý nový podnik velmi důležité.
V současné době Unitářská akademie pod Michalovým vedením přebírá také provoz KC Unitaria a začíná se systematicky věnovat i vzdělávání nejmladších generací. Ostatně Michal sám je do tohoto procesu aktivně zapojený: vede cyklus programů pro unitářskou mládež Místo – město – my.
Naše obec, která projekt Unitářské akademie od počátků vítá a podporuje, chce ocenit Michalův obrovský a nezištný vklad času, energie a práce, ale i znalostí a dovedností do tohoto podniku, který si čeští unitáři dokázali v posledních osmi letech vybudovat. V dnešní době je význam občanského zapojení se do veřejně prospěšných věcí hodně podceňován, proto bychom rádi ukázali, že si vážíme našich členů, kteří se takto dlouhodobě dobrovolnicky angažují.
osobnost českého unitářství in memoriam
Karel Hašpl
Narodil se roku 1904. Stal se nejbližším kolegou Norberta Fabiana Čapka a významným pokračovatelem v jeho díle. K Čapkovi nasměrovala Hašpla rodinná přítelkyně hned v lednu 1922, kdy začínaly přednášky v Obecním domě. Čapek ho nadchl a ve Svobodném bratrství se Karel Hašpl našel. Začal ihned pracovat pro nedělní školu a časopis Cesty a cíle. Se svou pozdější ženou (a Čapkovou dcerou) Bohdanou vystudovali unitářský seminář v kalifornském Berkley, kde byli v roce 1930 ordinováni na duchovní. Po návratu se Hašpl ihned zapojil do další práce: mimo jiné vedl programy v mimopražských odbočkách i v Praze, nedělní školu, psal skripta i knihy.
Po Čapkově zatčení převzal vedení a správu naší organizace. Během války byl členem ilegálního výboru a jeho zásluhy jsou patrné hlavně v zajišťování pomoci ze zahraničí. Po válce se mu podařilo navázat spolupráci s Unitářskou pomocnou službou a rovněž vyjednat stipendijní pobyty českých studentů na unitářských teologických školách v Chicagu a Oxfordu.
Také se stal členem státní komise připravující nové církevní zákony, které byly vydány 1949. Pracoval pro ni s velkými ideály a sny o tom, jak díky nim unitáři dokážou systematicky rozšířit svou organizaci, to vše ale nakonec skončilo hlubokou deziluzí. K tomu se přidal marný boj s nevyléčitelnou nemocí, která postihuje hlasivky. Jeho zdraví se nevratně zhoršovalo a Karel Hašpl se postupně stahoval z veřejného vystupování. Roku 1958 odešel do důchodu a zemřel v pouhých 60 letech.
Nominací na cenu Čapka chceme upozornit na Hašplovy obrovské zásluhy ve všech sférách vedení naší organizace, jak laické, tak duchovenské, které jsou dlouhodobě neprávem zastíněné osobností jeho tchána. Zejména v dobách druhé světové války a v poválečné době byla jeho vůdčí role pro přetrvání a rozvoj NSČU klíčová.
osobnost se zásluhami o rozvoj českého unitářství
Robert Fulghum
Je americký spisovatel, unitářský duchovní. Jde o člověka mnoha povolání a schopností. Má několik vysokoškolských diplomů, ale mluví o sobě jako o samoukovi, jehož něčemu naučila teprve škola života.
Čtyřikrát objel svět, strávil dlouhý čas jako mnich v zen-buddhistickém klášteře. Během svého života vystřídal velké množství povolání, z nichž stojí za zmínku, že pracoval jako kovboj, závodil na místních rodeích, nějakou dobu byl zaměstnaný u firmy IBM, pak také jako barman a jako učitel hry na kytaru. Hře na kytaru se věnuje poloprofesionálně, hraje na charitativních koncertech ve skupině The Rock Bottom Remainders spolu se svými přáteli, taktéž spisovateli. Posledních dvacet let rovněž učí kreslení.
Popularitu si získal především svými knihami s drobnými úvahami. Asi nejznámější z jeho publikací je první vydaná: Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce. Okamžitě po vydání autorovi zajistila fenomenální slávu, dosud se prodalo 14 miliónů jejích výtisků v 93 zemích po celém světě.
Jde nepochybně o světově známou osobnost spjatou s unitářstvím, která má velmi pozitivní vztah k Česku a je v Česku velice známá.
osobnost se zásluhami o rozvoj českého unitářství in memoriam
Waitstill Hastings Sharp
Waitstill Sharp se narodil roku 1902. Ve třetím ročníku studií právnické fakulty se seznámil s duchovním druhého unitářského sboru v Bostonu a toto setkání ho osudově ovlivnilo. Na jeho základě se rozhodl spojit svůj život se stejnou církví i stejnou profesí: Po studiích byl v roce 1933 vysvěcen na unitářského duchovního, ovšem klidné služby si dlouho neužil. V roce 1939 se se svou ženou Marthou dobrovolně vydali zachraňovat lidské životy do nacisty okupovaného Československa.
Během dvou nebezpečných misí v Evropě se jim podařilo dostat do bezpečí několik set ohrožených umělců, politiků, intelektuálů i běžných lidí. Za všechny lze jmenovat například spisovatele Feuchtwangera nebo českého filozofa Jana Blahoslava Kozáka.
Humanitární činnosti se Waitstill věnoval i po druhé světové válce. Zemřel v roce 1983. V češtině vyšla kniha vzpomínek na tento manželský pár z pera jejich vnuka Artemise Joukowského pod názvem Vzdorovali nacistům.
Naše obec Waitstilla Sharpa navrhuje pro příkladnou odvahu a obětavost v pomoci druhým, vesměs zcela neznámým lidem. Konkrétně českým unitářům pak Sharp s nasazením vlastního života pomáhal nejen během nacistické okupace, ale i po válce, dokud nebyla střední a východní Evropa od západního světa oddělena železnou oponou. Neúnavně sháněl materiální i finanční pomoc pro potřebné a jeho přičiněním se českým unitářům povedlo v roce 1939 získat také významnou část peněz na splacení hypotéky váznoucí na domě v Anenské. Po druhé světové válce zase v úzké spolupráci s unitáři organizoval pravidelné dodávky humanitární pomoci a rovněž zajistil americkou lékařskou misii v Čechách a na Slovensku.
Chceme jeho práci ocenit jako úžasný příklad naprosto nezištné pomoci neznámým lidem v nouzi a také vyzdvihnout jeho obrovskou odvahu. Myslíme si, že to jsou dvě lidské vlastnosti, které v dnešní době obzvlášť nutné připomínat.
Ocenění v roce 2023
osobnost českého unitářství
Květa je „služebně“ nejstarší unitářkou v celé NSČU. Narodila se 12. 7. 1929 a unitářkou se stala již krátce po narození, kdy ji do života přivítal Dr. Čapek tím, že na ni položil květinu. Její rodiče byli unitáři, po svatbě v roce 1924 se stali členy Svobodného bratrství, oddával je bratr Hašpl. Žili v Roztokách u Prahy. Květa navštěvovala unitářskou nedělní školu, po roce 1945 se pravidelně a aktivně účastnila setkávání unitářské mládeže. Již v tu dobu pracovala na pražském magistrátu a studovala angličtinu. Květa také umí dobře německy a francouzsky. V roce 1947 se zúčastnila setkání se skupinou mladých amerických unitářů, kde mimo jiné zajišťovala tlumočení z angličtiny. Asi třicet amerických a třicet českých mladých unitářů se tehdy na měsíc potkalo v Hradci nad Moravicí při dvoutýdenní brigádě v lesích. V roce 1949 se provdala a až do roku 2012 měla unitářskou pauzu zejména kvůli rodině. V roce 2012 se vrátila. Pravidelně se účastní nedělních shromáždění a pomáhá v jejich rámci například při přípravě občerstvení. Do Unitarie chodí také pravidelně se svými přítelkyněmi každý týden cvičit. Ráda vzpomíná a vypráví o unitářské historii a nejen o Dr. Čapkovi a Hašplovi.
osobnost českého unitářství in memoriam
Drahomil Špale
Narodil se 14. prosince 1931 v Praze, rodina střídavě bydlela i v Peci, Špindlerově Mlýně a Harrachově. Do Prahy se natrvalo přestěhovali, když bylo Drahoňovi pět let. Maturoval v roce 1951 a toužil po studiu medicíny. Zabránilo mu v tom podlomené zdraví. Tehdy se rozhodl, že bude unitářským duchovním. Nastoupil na Československou bohosloveckou fakultu, kterou dokončil roku 1955 diplomovou prací na tehdejší dobu velmi pečlivou a dodnes nepřekonanou, věnovanou kořenům českého unitářství. (Před několika lety byla vydána knižně.) Od 1. července téhož roku se stal pomocným duchovním v unitářské obci na Vinohradech, pod vedením Václava Rubeše. Ordinován byl 20. listopadu 1955 a od 1. března pověřen službou duchovního správce v Brně. Bohužel velmi brzy zemřel: 23. září 1957 na srdeční chorobu. Bylo mu 25 let. V létě podnikl několikadenní výlet ve Vysokých Tatrách, po němž se mu objevila voda na plicích. Následovala neúspěšná nemocniční léčba, nemoci podlehl. Ovšem i tak po sobě zanechal za osm měsíců služby v Praze a osmnáct v Brně zhruba osmdesát promluv a trvalou stopu v naší historii. V Brně začal rozvíjet na úterních shromážděních velmi zajímavé rozpravy o některých filozoficko-náboženských otázkách, které měly velikou návštěvnost.
osobnost se zásluhami o rozvoj českého unitářství
Nicole Kirk je historička, ordinovaná duchovní (1999) a profesorka a členka vedení fakulty Meadville Lombard Theological School. Předtím sloužila osm let jako duchovní ve sboru v Kirtland východně od Clevelandu ve státě Ohio. Mezi její badatelské zájmy patří náboženství, obchod, technologie a materiální kultura v devatenáctém a počátku dvacátého století. Je autorkou knihy Wanamaker's Temple: The Business of Religion in a Iconic Department Store (New York University Press, 2018), zkoumá, jak a proč John Wanamaker, obchodní magnát, ve svém obchodě ve Filadelfii prolnul obchod a náboženství a zkoumá vztahy mezi náboženstvím, obchodem a městským životem na konci devatenáctého a počátku dvacátého století a osvětluje, jak se nečekaným a veřejným způsobem spojovaly. Patřila k editorskému týmu, který připravil k vydání dvousvazkovou sbírku primárních dokumentů Historie unitářství a univerzalismu v dokumentech (A Documentary History of Unitarian Universalism, Skinner House Press, 2017.
osobnost se zásluhami o rozvoj českého unitářství in memoriam
Charlotta Garrigue Masaryková
Narodila se v Brooklynu v americkém New Yorku, v osmnácti letech odjela do Německa studovat hru na klavír. Tam se také roku 1876 seznámila s Tomášem Masarykem. Zasnoubili se a v březnu 1878 uzavřeli v New Yorku unitářský sňatek. V roce 1881 se manželé přestěhovali do Prahy a Charlotte se záhy začala angažovat v ženském hnutí, v roce 1882 se jako první cizinka stala členkou Náprstkova Amerického klubu dam, působila také v ženské sekci Sokola. Po vypuknutí války odjel Masaryk s dcerou Olgou do USA a Charlotte Masaryková zůstala s třemi dětmi v rakousko-uherské Praze, to už se u ní projevovalo nervové onemocnění. Jejímu zdraví rozhodně nepřispělo zatčení a téměř roční věznění dcery Alice. Trpěla srdeční slabostí, prohloubily se také její celoživotní deprese. Zemřela 13. května 1923 v Lánech.
Charlotte byla od narození unitářka. K této víře ji přivedla maminka Charlotte Lydia Whitingová. Ta byla kromě toho nadšená příznivkyně transcendentalismu, psala si s Ralphem Waldo Emersonem a byla v kontaktu i s účastníky tak trochu experimentálního společenství žijícího a pracujícího na Brookově farmě, který byl s transcendentalismem osobnostmi i ideově propojen. Se svou vírou Charlotte záhy seznámila i manžela a T. G. Masaryka unitářství velmi oslovilo. Právě pod Masarykovým vlivem se k němu, jak známo, pak dostal i N. F. Čapek…
Ocenění v roce 2022
osobnost českého unitářství in memoriam
Narodil se v Orlických horách v září 1872, ovšem kvůli práci se přestěhoval do Prahy, kde se roku 1923 poznal s Čapkem. Za člena Svobodného bratrství se přihlásil 1925, ale zapojovat se do vedení jako vysoký ministerský úředník nemohl, a to až do roku 1934, kdy šel do výslužby. V době hospodářské krize se velmi se zasadil o záchranu domů v Karlově a Anenské. Poté, co Čapka zatkli, nebál se převzít vedení časopisu Cesty a cíle a později vedl i Cesty světla, až do jejich zániku v roce 1951. A když několik měsíců poté odstoupil tehdejší předseda ÚSS Emanuel Jirák, nebylo Jaroslavu Stahlovi zatěžko ujmout v této nebezpečné době se i předsednictví NSČU. Zemřel 30. dubna 1955.
osobnost českého unitářství
Dlouholetý člen NSČU, který začal navštěvovat Unitarii již ve svém dětském věku a zažil významné unitářské osobnosti jako např. N. F. Čapka a K. Hašpla. Mezi lety 1994-2005 působil jako předseda správního sboru NSČU. V roce 1995 se stal sekretářem Akademického hodnotitelského grémia v Kanceláři Akademie věd ČR a vedoucím pracovníkem kongresové skupiny sekretariátu zahraničního odboru. Pro české unitáře složil hudbu nebo napsal slova k více než třem desítkám písní, z nichž většina je dnes zařazena v novém zpěvníku Cestou světla. Zemřel v roce 2022.
Bratr Vladimír Ventruba se narodil v roce 1931. Byl letitým knihovníkem a archivářem brněnské obce. Jeho zásluhou mají brněnští unitáři bohatou knihovnu, plnou především duchovní literatury, ale i knih týkajících se zdravovědy, beletrie, poezie a dalších oblastí. Pocházel z tradiční unitářské brněnské rodiny Ventrubových a byl po desetiletí oporou své obce. Zemřel v roce 2022.
osobnost se zásluhami o rozvoj českého unitářství in memoriam
Narodil se v březnu 1920 v Praze, do židovské rodiny. Od roku 1937 až do svého útěku do Palestiny v roce 1939 byl aktivním členem pražské unitářské mládeže. V roce 1972, když už žil v USA, založil Humanistickou církev inspirovanou myšlenkami N. F. Čapka. Po roce 1991 byl českým unitářům velkou oporou v boji proti nekalým praktikám superintendenta Vladimíra Strejčka.
osobnost se zásluhami o rozvoj českého unitářství