Bděte!

Jarmila Plotěná
29. března 2020
Dobrý další den. Jak a v čem dobrý v naší současné situaci? Například v bdělosti. Co že to je? A je to vůbec unitářské? Je to aktuální, teď a tady – tedy ryze současné, nutné, vlastně spíše vynucené okolnostmi. Ani jsme se nenadáli a hodně rychle jsme museli zpomalit. Ostatně v současnosti se leccos děje „hodně rychle“ a asi bude ještě rychleji. Hodně rychle přišly nečekané (?) změny a ještě rychleji asi přijdou změny ještě nečekanější. Jaké budou? Jaké by mohly být? Představme si, že dobré, přínosné a velmi užitečné. Mohly by posunout nás lidi o pěkný kousek dál. Jen je nezaspat, jen si všímat.
    Když člověk zpomalí ledačeho si povšimne, co mu dříve unikalo. Když člověk zpomalí, může lépe být tady a teď, čili přítomen. Je jaksi celistvější. Není ho kousek tam a jiný kousek zase támhle opodál. Jak se také říká, může „se dát dohromady“. To se snadno poví, ale dát se skutečně dohromady neznamená nic menšího než stát se celým člověkem: bdělým, přítomným, vědomým.
    To zní vznešeně, skoro nedostižně. Jenže v běžném životě to znamená být vždy tam, kde správně člověk má být a takový, jaký správně má být, a k tomu s bytostným prožitkem, že tomu skutečně tak má být.
    Velmi náročné, skoro jako vrcholový sportovní výkon. A stejně jako sportovní výkon ani bdělé žití nepřijde jen tak z ničeho nic, samo od sebe. Vyžaduje to cvik. Opakování matka moudrosti: cvik vytvoří zvyk a nový zvyk přinese novou kvalitu. A o to jde.
    Vše začíná nenápadně: bděle si všímat třeba svého dechu (ne snad jen kvůli zatím stále skoro všude panujícímu viru), bděle si všímat své mysli, tedy sledovat jak „to uvnitř nás myslí“, jak se myšlenky vynořují, kulminují, zapadají a opět jiným místo ponechají. A bděle dělat i takzvaně obyčejné, rutinní práce. Pokud si na to zvykneme, dokážeme být časem bdělí při každé naší činnosti. A to je ta nová kvalita. Zkusit si ji přenést do běžného života, to je to o co tu běží.
    Naše poněkud urychlené zabrzdění nám právě toto nabízí, umožňuje. Dostali jsme možnost a je na nás, jak s ní naložíme.
    Tak vám přeji bdělé dny!

 

© 2005 - 2016 NSČU