aktuality ze světa

Socha zakladatele rumunského unitářství Ference Dávida v Kluži

Slavnostní odhalení sochy proběhlo 17. srpna 2019 v rumunském městě Kluž, kde se Ferenc Dávid narodil, studoval, kde později i učil a ve zdejším kostele kázal. Dávid byl významným reformátorem, kterému nevyhovovala striktnost a přísnost katolické církve. Mezi jeho hlavní myšlenky patřilo zejména antitrinitářství neboli odmítání trojjediného Boha. Právě on položil základ nejen rumunskému, ale i světovému unitářství.
Socha Ference Dávida byla symbolicky umístěna do prostranství mezi klužský unitářský kostel a unitářskou školu Jana Zikmunda. Bronzovou sochu k jeho poctě vytvořil oceňovaný rumunský umělec Zoltán Gergely, který ve svých dílech často zobrazuje duchovní autority. Do svých soch se snaží vnést skutečné povahové vlastnosti „modelů“, ale zároveň tvoří v úctě k tradici starých mistrů. Podle Gergelyho socha nepředstavuje Ference Dávida, ale zobrazuje současný náhled na jeho ducha, osud a myšlenkové dědictví.
V projevech k příležitosti slavnostního odhalení sochy se vystřídalo několik řečníků. Promluvil například unitářský duchovní Ferenc Bálint Benczédi. Podle Bálinta se stal Ferenc Dávid stěžejní osobností náboženské reformace. Snoubil se v něm protestantismus s renesančním pojetím pravdy. „Nikdo nemůže být pronásledován pro svou víru,“ citoval slova Ference Dávida. Připomněl, že díky Dávidovi byla v lednu roku 1568 v Tordě králem Janem Zikmundem vyhlášena náboženská svoboda. A s tím oficiálně uznána unitářská církev. Po smrti krále byl ale Dávid za své pokrokové myšlenky uvězněn na hradě Deva, kde později i zemřel. Stal se prvním protestanským mučedníkem. V projevu reverenda Norberta Rácze zaznělo, že myšlenka vytvořit sochu Ference Dávida v Kluži vznikla už před sto padesáti lety. I přesto, že tento nápad podle něj mnozí brali s nadhledem, existovali lidé, kteří věřili, že socha vznikne. Protestantský pastor a bývalý poslanec Evropského parlamentu László Tőkés na závěr vyjádřil naději, že se i v Rumunsku po vzoru Maďarů stane 13. leden Dnem náboženské svobody.
 

Mezinárodní asociace pro náboženskou svobodu (IARF) vydává tiskové prohlášení
 
Mezinárodní asociace pro náboženskou svobodu se v dubnu sešla na mezinárodním koncilu v Tokiu a vydala nové tiskové prohlášení, týkající se zejména vize, kam bude tato asociace v budoucnu směřovat.
 
Jedním ze stěžejních témat konference byla nutnost vést mladé lidi, kteří se stanou budoucími lídry, k zodpovědnosti a respektu k různým náboženským směrům a lidskosti obecně. Toho podle IARF lze nejlépe dosáhnout mezikulturní výměnou a vzděláváním mládeže v oblasti obhajování lidských práv
a míru.
Mezi další důležité body patřily témata jako ochrana Všeobecné deklarace práv a svobod,
aktivní pomoc náboženským menšinám a udržení a posilování stávajících vztahů se členy asociace
a zároveň vytvoření nových vztahů s dalšími organizacemi, které sdílí společné myšlenky. V neposlední řadě se jednalo o špatné finanční situaci asociace. IARF obrací tedy svou pozornost k EME a US Chapter a žádá, aby využily příležitosti na půdě Spojených národů a s její pomocí šířily společnou vizi.
Dalším problémem, jímž se společnost aktuálně zabývá a hledá na něj odpověď, je zejména mezináboženský dialog a otázka, zda součástí role IARF je i obrana náboženské svobody pomocí mezináboženského dialogu. Zároveň asociace dodává, že pro komunikaci s fundamentalisty existují vhodnější organizace, než jsou oni. Nicméně chtějí aktivně podporovat hlas liberálního Islámu.  
V závěru tiskové zprávy IARF žádá a zároveň apeluje na své členy, tedy i na nás unitáře, aby se
do diskuze aktivně zapojili, a tím společně pomohli vytvořit budoucí podobu a směřování organizace.





 

© 2005 - 2016 NSČU